Historie
Obec dle osobního jména Jindřich pojmenovaná, leží při silnici spojující Telč s Želetavou na horské mírně zvlněné rovince, 15,6 km na jihovýchod od okres. města. V území obce trigon, určený Holý kopec 632 m.
Jest tu 45 top. čísel (schází 19. a 35., samotou je mlýn „Havlišův“), 201 obyvatel, kteří mají 375 ha pozemků (polí 282, luk 46, pastvin 23, lesů 9 ha, ostatních 15 ha). R. 1870 napočítáno stejně čísel s 207 obyvateli.
Uprostřed návsi jest pěkná kaple, r. 1897 nákladem 10.000 K (mimo dovoz a nádenickou práci, které občané zdarma vykonali) vystavěná a P. Marii Růžencové zasvěcená.
Obec, přifařená do Krásonic a přiškolená do Želetavy, má majetku 2 ha 87 arů polí, 1 ha 87 arů luk, 17 ha 26 arů pastvin, 6 ha 95 arů půdy zastavené a j.: užívala v 17. století znaku radlice s krojidlem.
Trati polní: na Díle, Padělky, u Volfavy, Padělky u Panholce, Bučky, v Lázích, u Kopců, Vejhony pode vsí, Díly pod hlinišťaty, u Rybníka, v Líchách, Nivky, nad Havlišovy, Kalábky, Padělky u Havlišových, za Žlaby, Díly za rybníky.
V Jindřichovicích jest 1 hostinec, cihelna rukodílná a mlýn, 1 kovář, zedník a tesař.
Prvá zmínka o Jindřichovicích (Gyndrsychow, Gindrzichowicz) jest z r. 1354. Tenkráte zajištěno tu věno 40 hřiven manželce Žibřida ze Zbraslavě, kterýž popustil základ ten r. 1358 Oldřichovi z Želetavy. Jiný díl vsi prodali témuž Oldřichovi Radslav a Oldřich z Heraltic za 33 kop, od kteréžto doby zůstala ves u Želetavy.
V urbáři z r. 1580 pojmenovány jsou Jindřichovice jako střed rychty (pro Jindřichovice a Hory). Bylo tu 20 usedlých (8 celoláníků, 9 půlláníků, 1 tříčtvrtník, 1 čtvrtník, 1 podsedek), kteří úročili 10 kopami 22 gr., odváděli 53 slepic a vajec 7 kop a 7 kusů. Mimo to pomáhali na „Království Želetavském“ louky síci, začež dostali chleba a sud bílého piva. Dva zdejší mlynáři sluli Vaněk a Urban. Rychtářem byl r. 1579 Valentin.
Rodiny: Daniel, Mošek, Čloupků, Bílý, Valenta, Mach, Šmarda, Mertl, Holý, Ampapa, Svoboda, Máca, Bílek, Houzar jsou nejstarší držitelé kmenových usedlostí. Nyní jest tu 16 pololáníků, 7 čtvrtníků, 20 domkařů a chalupníků. R. 1660 bylo tu 22 osadníků, mezi nimi 3 mlynáři; jména byla zcela jiná než
r. 1580.
Vlastivěda moravská, II. Místopis. 1913